vidím smysl

Práci jsem si našel na školní nástěnce

Poznámka: tento rozhovor vyšel v tištěné verzi Festivalových novin VOŠP v roce 2013

Jaká cesta vede od studenta k vlastní firmě? To nám poodhalil Ondřej Sláma, zakladatel konzultační a reklamní agentury INBORN. Sláma působil jako šéfredaktor, redaktor a grafik v několika tištěných i online médiích a projektech. V rozhovoru nám mimo jiné prozradil, jak se dostal k práci pro britskou společnost.

Proč jste se před 10 lety rozhodl jít na Vyšší odbornou školu publicistiky?

Od první chvíle jsem věděl, že to je škola zaměřená hlavně na praxi, což mě lákalo a chtěl jsem si to vyzkoušet. Vždycky mě zajímala reklama. Také zde byly zaměření, kde byl i marketing. Už v prvním ročníku jsem tušil, že se na tuto specializaci přihlásím.

Poté jste studoval Univerzitu Tomáše Bati obor marketing a masová komunikace. V čem se tyto školy liší?

První dva roky na bakalářském studiu mi paradoxně přišlo, že jsme se učili úplně ty samé věci jako na publicistice. Z tohoto pohledu to bylo dost jednoduché.

Která škola vám dala víc?

Určitě publicistika. Měl jsem zkušenosti z praxe, což je k nezaplacení. Tu jsem ve Zlíně neměl, tam jsem spíš nabíral akademičtější znalosti a rozšiřoval jsem si stabilní základ z vyšší odborné školy.

Jak probíhala vaše první praxe?

Bylo to pro Software 602, který vyráběl textový editor. Můj učitel mi chtěl domluvit praxi v této společnosti a zeptal se mě, jestli tuto firmu znám. Samozřejmě jsem ji neznal. Každopádně to byla moje první praxe a zároveň veliká zkušenost. Vím, že na základě praxí se někteří studenti usadili ve firmách natrvalo. Já jsem si třeba našel svou první práci pro magazín Board na nástěnce školy.

Myslíte si, že v dnešní době mají studenti PR a marketingu šanci se na trhu uplatnit?

Běží-li trh, tak si na něm reklama najde místo vždycky. Samozřejmostí je, aby si rozuměli s internetem. Při žádání o práci tak mají velikou výhodu oproti starším, kteří se s ním stále perou.

Pracoval jste ve Velké Británii. Jak jste se tam dostal?

Firma Summit Media, která hledá webové řešení pro britské klienty, mě pozvala na pohovor. Nabídli mi práci analytika pro přípravu internetových stránek pro vyhledavače. Byl jsem součástí týmu, který sídlil ve Velké Británii. Po půl roce mi nabídli, abych jel do Anglie a ten tým vedl. Mělo to být jen přechodné období.

Po jaké době jste se z Anglie vrátil zpět do Česka?

Z plánovaného půl roku se stal rok, a teprve poté jsem se rozhodl vrátit do České republiky. Tady už pro mě neměli stejnou pozici, takže jsem tuto firmu opustil a založil si vlastní.

Neměl jste strach z vlastního podnikání?

Ano i ne. Riskoval jsem sto nebo dvě stě tisíc korun základního kapitálu. Klienty jsem měl, takže nějaký odbyt práce byl zajištěný.

A to jste na celou firmu byl sám?

Ano, ale postupem času mi došlo, že pokud se budu chtít posunout někam dál, tak bylo potřeba, aby za mnou stáli i další lidé. A to proto, abychom mohli klientům nabídnout více služeb.

Kde se vám ze všech zaměstnání pracovalo nejlépe?

Určitě teď ve vlastní firmě, protože si věci můžu dělat podle sebe, platit za svoje chyby a nevyčítat to nikomu jinému. Rozhodnutí je prostě moje, ať už je dobré nebo špatné. To mi asi vyhovuje nejvíce.

Na co jste za dobu své kariéry nejvíc hrdý?

Zatím jsem nejvíc pyšný na to, že nedělám žádné špatnosti a také na to, že mám vlastní firmu, i když je stále na začátku. Doufám, že ještě přijde něco, na co budu moct být hrdý.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Co se skrývá v datech z YouTube Ads Leaderboard

Google dlouhodobě zveřejňuje svůj žebříček 10 nejlepších videoreklam na YouTube pod názvem YouTube Ads Leaderboard. Základní princip je přitom poměrně jednoduchý – video s nejvíce zhlédnutími za dané období získá první místo a tak dále až do 10. místa.

Pět kázání o smyslu digitálního marketingu

Po roční pauze se Marketing Festival vrátil s ambicí být větší a lepší než kdy předtím. V pátek 22. března se v pražském Kongresovém centru sešlo přes dva tisíce lidí – nejvíc v historii. Ale byl pátý ročník také lepší?